(z Emanova archivu potřetí)
Vícejazyčná hříčka napsaná ke zprávě nalezení lidských kostí na dětském hřišti v Hazlově, která se přirozeně, ačkoli nelogicky, smísila se zprávou hypotézy o lebce Jacka Rozparovače (obě zprávy na podzim 2012)
Na dětském hřišti na sídlišti
při sotva hře uřvaní svišti
vyorali lopatičkou
kosti lidské, co se jen blyští.
Mord parta již k místu činu spěchá,
ač nyní pozdě již je ‚dohoniti bycha‘.
Mrtvý počká – neuteče.
Jen více klidu! A úcty aspoň trocha!
Dokonali inspektoři, co dětský elán stih.
Pro kostí lesk, co v písku jen se mih
a bludný duch jak vyrušen,
zrozen je zas‘ dědičný další hřích.
By nevadilo, že lebka opustila zem,
však znak hrůzný vypálen je v čele zlém
strachu, smutku kurtizán všech světa.
V očnicích náhle tvoří se rudý šlem.
Skelet ožívá a je to vskutku hnus.
Zaplatí teď děcka. Scheiße! Gott mit uns!
V ducha sluchu imperativ zní:
Jack the Ripper! Do the little bones!