Pohádka o malé Sibiři

Byla jedna malá Sibiř – to jméno zdědila po své babičce – a ta strašně zlobila. Rodiče jí říkaly: „Jestli budeš takto zlobit, pošleme tě k dědečkovi do Plzně.“ Dědeček byl v podstatě hodný dědeček, skoro až pohádkový, ale od doby, co umřela velká Sibiř a co se přestěhoval do Plzně, kde začal pít, je téměř strašidelný.

A tak malá Sibiř s úlekem ve tváři přestane na chvíli dělat ty své sibiřské kousky a rodiče tak mají chvilku času jen pro sebe, protože se Sibiř stáhne do kouta a tam přemýšlí, jak plzeňského dědečka sprovodit ze světa, nebo alespoň z Plzně.

A poněvadž jednou začala tak velice přemýšlet, že zapomněla na všechno ostatní, a protože si toho s radostí všimly i její rodiče, kteří potichu zmizeli někam na východ, a už je nikdo nikdy neviděl, sedí v tom rohu malá Sibiř dodnes, a přemýšlí o svém dědečkovi, který byl kdysi tak pohádkově kouzelným dědečkem.

/1993, Cáchy/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *